Mužská pravidla
Nešlo to. Zkrátka jsem musel opět přepsat článek z časopisu Marianne. Aneb mužská pravidla:
Vyjasněme si jedno: jemné náznaky nezabírají! Důraznější náznaky nezabírají! Přímé náznaky nezabírají! Prostě to řekněte!
Neděle = sport. Je to totéž co úplněk nebo příliv a odliv. Nic s tím nenaděláte.
Pokud nechcete nosit stejné spodní prádlo jako fotomodelky, nechtějte po nás, abychom se chovali jako hoši z telenovel.
Všichni muži rozeznávají pouze 16 barev. Příklad: meruňka je ovoce, ne barva. Hrách je luštěnina. Nemáme ponětí, co je “skořicová”.
Zeptáme-li se, co se stalo, a vy odpovíte “nic”, budeme se chovat, jako že se nic nestalo.
Položíte-li nám otázku, na kterou nechcete slyšet odpověď, očekávejte odpověď, kterou nechcete slyšet.
21. 4. 2003
Hádanka číslo 3
Tak mám pro vás opět další hádanku. Díky za ní patří Etulince, která mi ji kdysi poslala. Takže:
Byla takhle jednou perfektní ženská, co potkala perfektního chlapa. Po perfektním randění měli perfektní svatbu a perfektní líbánky. Jejich celý život byl perfektní.
Jednou takhle o vánocích, všechno pod sněhem, který se valil z mraku v hustých chuchvalcich, jeli tihle perfektní manžele autem domu, když vidí, jak na ně v chumelenici někdo u krajnice mává. Protože to byli perfektní lidi, samozřejmě zastavili, a on tam stoji Ježíšek s plným pytlem dárků.
Tak ho naložili. Když je poprosil, rádi mu vyhověli, že mu pomůžou rozvést dárky. Tak tak jezdí po kraji od domu k domu, až na jedné cestě dostali smyk a napálili to do stromu. Přežil to jen jeden z nich… Kdo?
5. 4. 2003
Moje sestra
Moje sestra má vcelku dobré postřehy…
Víte od čeho je rodina? Aby si (sestra) mohla hrát s miminem a přitom sama nemusela žádné mít.
A víte, kdo je to gentleman? Muž, který se aspoň občas chová tak, jak by se měl chovat stále.
A my chlapi jsme prý všichni stejné svině, ale to je klasika, tak proč o tom psát 🙂
20. 3. 2003
Hádanka číslo 2
Při psaní minulého příspěvku jsem si vzpomněl na další hádanku. Takže:
Tajemník čínské komunistické strany si nechá předvést 100 tibeťanů. A říká: “Nudím se a vymyslel jsem si zábavu. Postavím vás do řady za sebe a dám vám na hlavy čepice – některé černé, některé bílé. Každý z vás uvidí všechny před sebou, ale neuvidí ani svoji čepici ani nikoho za sebou. Pak se vás odzadu budu ptát, jakou barvu má vaše čepice. Pokud se trefíte, budete žít. V opačném případě vás zastřelím. Nesmíte říci nic jiného než “černá” nebo “bílá”, jinak vás zastřelím všechny. Než mi donesou zbraň, můžete si dohodnout taktiku.
…takže: Jakou taktiku si mají dohodnout, abych ji přežilo pokud možno co nejvíce? Jsem zvědav, zda se opět ozve alespoň jeden “úspěšný” řešitel (úspěšný v uvozovkách, protože všechny se záchranit bohužel nejspíš nepovede :-() , jako u mé minulé hádanky.
13. 3. 2003
Píšu pro Lupa.cz
S blogem k nehynoucí slávě… Jako student jsem byl osloven, zda bych nechtěl napsat svůj názor na studentské weby na českém internetu. Souhlasil jsem, a můj názor vyšel u článku Pod Lupou: Magazíny pro studenty na serveru Lupa.cz. Některé názory v diskuzi ale situaci studentských webu vystihují trefněji než já.
3. 3. 2003
Otevírací doba
Šok. Někomu vadí, že obchody mají otevřeno dlouho do noci nebo dokonce 24 hodin denně. Tak vášnivou diskuzi jsem na rádiu Impuls již hodně dlouho neslyšel. A můj názor?
Je přeci jasné, že prodavači a prodavačky musí mít také někdy volno. Aby si třeba na víkend odjeli zalyžovat, nebo v sobotu zašli večer do kina.
Aha. Že vlekař, řidič autobusu, prodavačka lístků v kině (hasič, policista)… že ti všichni musí do práce? Tak jinak. Otevírací dobu všude dáme od 8:00 do 16:00? Nebo do 17:00? To určitě nechceme, že? Taky by to byla blbost. Představa, že po oslavě Silvestra budu muset čekat až do 2.1. než pojede v 8 ráno autobus je vcelku děsivá.
A ještě děsivější je představa, že by někdo nařizoval od kdy do kdy smí mít obchody otevřeno.
22. 1. 2003
Protikuřácký zákon
…kdo někdy letěl transatlantický let a kouří, tak ví, co to znamená 8 nebo 9 hodin bez cigarety, a dochází k potupnostem, že kuřák musí na toaletu, kde jsou samozřejmě senzory. My jsme vymysleli pro naše členy takovou fintu, že se kouří do té mísy a stále se splachuje a senzory to nezaznamenávají. Je to velmi potupné. A proto my velmi apelujeme na letecké společnosti, aby zavedly kuřácké lety.
Aby bylo jasno: my chceme být tolerantní k nekuřákům. Nikdy jste se nesetkali s tím, že by nějaká společnost kuřáků nutila nekuřáka, aby kouřil. Naopak to bývá běžné. Přestože nekuřáci neplatí a dýchají přefiltrovaný čistý dým, a to zadarmo, za peníze kuřáků…
To bohužel není vtip. To je vystoupení pana senátora Jaroslava Kubery v diskuzi o změně zákonu na regulaci reklamy. Půl roku staré, ale stále děsivé.
20. 1. 2003
Srdce na Hradě
Také vám vadilo srdce na Hradě? Také jste říkali Hradu: “veřejný dům”? Nevím jak pro vás, ale pro mě červené srdce bylo vždy symbolem lásky. Přesně takový symbol by přeci na Hradě měl svítit stále!
Chyba není v červeném srdci na hradě. Chyba je v červených srdcích na veřejných domech. A chyba je ve všech těch, kteří si na to zvykli a posunuli své chápání. Chyba je v těch, kteří pod červeným srdcem místo lásky mají sex za peníze.
PS: Lituji všechny, kteří za dobrý sex musí platit 🙂
15. 1. 2003
Začínáme
Ach ty módní vlny. Jednou jsou to The Beatles, potom třeba Fishbone a teď – Weblogy. Tak se zkusím poprvé v životě svést na vlně módy a zakládám svůj weblog.
Weblogy mají být stručné. Zkusím to. Tento blog nechť popisuje svět očima mýma – tj. očima studenta.
14. 1. 2003