Perla ze skript

Poukázkou opravňuje ten, kdo ji vydal – poukazatel, poukázníka, aby vybral resp. přijal plnění od poukázaného. Poukázka současně zmocňuje poukázaného, aby závazek splnil poukázníkovi, a to na účet poukazatele.

Přímý nárok poukázníka vůči poukázanému vznikne jen v případě, že poukázaný oznámí, že poukázku přijímá. Do doby než poukázaný poukázku přijme, má poukazatel právo ji odvolat.

5. 1. 2004  

Máme nedostatek sexu?

Pokud je někdo bohatý, přeci mu nebudu přát hodně peněz, ne?

Tak proč si všichni přejí hodně sexu?

27. 12. 2003  

Ježíšek Vs. Santa Klaus

Sem tam zaslechnu, že snad mezi nimi (viz nadpis) probíhají nějaké boje o naši malou kotlinu (čti Česká republika). Prý… snad… Jak by to asi dopadlo?

Santa Klaus by vyhrál na plné čáře! Viděl jsem o něm tolik pohádek, jak se stal tím, čím je, jak vyrábí dárky, jak je rozváží, jak vypadá.

Ježíšek? Nějaké mimino, kterému všichni dárky nosí. Nuda… nemohu si nasadit jeho čepici a létat v ní po sjezdovce jako magor, nemohu mu v obchodě na klín posadit malé dítě, které mu pošeptá svá přání, nemohu se podívat na krásnou pohádku, která s vtipem vypráví jeho osud.

Také k vám nosí dárky Ježíšek? K nám také – a asi vždy bude. S racionalitou jsem tu zase neuspěl :-P.

25. 12. 2003  

Levotočivá zatáčka v autobuse

Rozsvítil se nápis zastavíme, zvuk motoru ubral na své síle a celý autobus se pomalu zhoupl na svých nově namontovaných tlumičích. S typickým zasyčením se otevřely dveře a grand prix 136, kategorie důchodci, začala. Start na zastávce Kooh-i-noor, cíl na sedačce uvnitř autobusu.

Do popředí se dostává dáma se šedivým drdolem na hlavě a červenou károvanou taškou v ruce. Jde ale pozdě na brzdy a ztrácí ideální stopu. Navíc se projevu váha tašky (co v ní asi nosí, když chuděra ze svého důchodu sotva vyžije), která ji vynáší ze zatáčky a skoro převrací na bok. Prvního místa se tak ujímá dědeček s holí v ruce, jež má do čela naraženou rádiovku. Za ním se ale nevzdává dalších deset starších občanů, kteří již tůrují sve staré klouby…

Cíl. I poslední důchodce dojel na sedačku, autobus s typickým zasyčením zavřel dveře, zhoupl se na svých nově namontovaných tlumičích, zvuk motoru nabral na síle a celý kolos se dal pomalu do pohybu.

Student na zadní sedačce už jen s úsměvěm přehlédl poloprázdný autobus, vytáhl noviny a začal si v nich listovat…

13. 11. 2003  

Paradox lásky

Můžete někoho milovat, aniž byste ho znali? Můžete se někomu "odhalit", aniž byste ho milovali?

Paradoxně začarovaný kruh, že? Romantik by asi řekl: Láska je cit a nejde proto popsat tvými racionálními úvahami.

Asi.

28. 10. 2003  

Žena je jako …

Před jistou dobou jsem tu psal, že žena je jako překlad poezie. Omyl. Žena je jako ještěrka. Smýkne sebou a je pryč. Či lépe řečeno – je tam, kde chce být.

Včera jsem tu psal, jak jsem jako malý kluk musel sjet celou sjezdovku se zlomenou nohou. Dva komentáře mé milované sestřičky a – všichni si už nejspíš pamatujete jen to, že jsem nelyžoval ve 3 měsících ale v šesti letech.

Víte proč byly ženy po staletí zavřeny v kuchyních? Protože jsou setsakra nebezpečné. To jak dovedete ženská změnit cíl vaší pozornosti, tomu se nevyrovnají ani politici.

Docela dlouho jsem přemýšlel nad závěrem, ale stále se mi myšlenky stáči k jedinému slovu: “obdivuhodné”. A ženy přeci májí být obdivovány, ne? 😛

11. 7. 2003  

Jak dostat lidi k soudu

K soudu se lidem nechce. Jednou jsou nemocní, podruhé zdraví – podle toho, kde soud má být. A nebo jako naposledy – mají zlomenou nohu a tak se k soudu dostaviti nemohou. Chudáci.

Pamatuji si, jak jako malý jsem byl s rodiči na horách lyžovat. Zastavili jsme nad ohromným srázem a já řekl – toto nesjedu (byly mi tenkrát asi 3 měsice!). A rodiče – sjedeš! Tak jsem jel. Samozřejmě jsem nezvládl řízení a v ohromných kotrmelcích se skutálel až pod ten sráz.

Bolela mě noha. Jako čert. Rodiče si ale mleli svou: To nic není. Na, vem si gumového medvídka, to přejde..

S vrtulovitou zlomeninou levé nohy a pár medvídky v žaludku jsem nakonec sjel zbytek sjezdovky až k autobusu.

Možná jen měli paní Snopkové pár medvídků dát… Nebo za ní poslat mé rodiče :-P.

10. 7. 2003  

Pánské silonky

Na diskuzním fóru modacz mě zaujalo téma: Muži, kteří nosí punčochové prádlo. Do pléna to nadhodil muž s vehementní obranou tohoto trendu. Sice mi pánské nylonky příjdou podivné, ale když si je muži ráčí, prosím. 😛 Myslíte si, že jde o kdovíco, ale popravdě já osobně, pokud nemusím, tak na sebe nepohodlné punčochy nenavlíkám.

Zajímaly by mě reakce mužů, kdybychom my ženy po nich chtěly, aby je nosili :-P. To by najednou byla vlna odporu, jako když kočka škádlí psa!

25. 6. 2003  

Žena je jako…

Žena je jako překlad poezie. Buď je věrná, nebo je krásná.

20. 5. 2003  

Jak přibrat na váze?

Ženské (nejenom) časopisy (nejenom) stále přemýšlí nad tím (jenom), jak ubrat na vaší váze. Pokud by někdo měl zájem o druhou variantu – tj. jak přibrat na váze, mám pro vás jednoduché řešení.

Uklízel jsem dnes na stole a vyrobil velice hezký stožár učebnic. Ten jsem poté z dlouhé chvíle postavil na váhu. Výsledek? Přes 11kg blábolů (nejenom). Buď mě ze školy rychle vyhodí, nebo budu vypadat jako dřív (když mi kamarádka stále hladila mé krásné kulaté-tekuté bříško a říkala: Tak kdypak se ti to narodí?).

Chceš-li váhu zatěžkat víc, usedni s knihami do lavic!

9. 5. 2003  

« older posts newer posts »