Lesk a bída předsevzetí I.
Kdysi dávno jsem si dal předsevzetí: až potkám alespoň trochu hezkou a zároveň alespoň trochu chytrou holku, tak si ji snad vemu. Taková příležitost by se totiž nemusela podruhé opakovat.
Pravda, pozdějí to bylo rozšířeno ještě o: svobodnou.
Co je ale zvláštní – potkal jsem holku, která oba (resp. všechny tři) ty náročné požadavky splňuje. Je opravdu hezká a mít její mozek, nu, nestěžoval bych si :). A ono nic. Nic.
Ten požadavek by se měl rozšířit o něco ve smyslu: a učaruje mi, získá si mě, okouzlí mě – tedy zamiluji se. Povahou racionální matematik tak musím upozornit na současný stav:
okouzlení > krása + inteligence
To by nebylo zase tak děsivé. Děsivější je jedna má známá, o které jsem tuším již psal. Ta mi totiž dokázala, že:
Inteligence > krása
V pubertě jsem jednou četl článek (takové to utěšování), že když lidé dospějí, nedají již tolik na vzhled, ale spíše na povahu. Má rovnice:
((Zamilování se > inteligence + krása) and (inteligence > krása)) => (zamilování se > inteligence > krása)
mě děsí. Sakra, že bych dospěl? Tak to nehrozí :-P. Spíše mi tak chybí nějaká neznámá. Ale jaká?
Doplněno: vliv alkoholu zanedbávám.
19. 6. 2004