Kytičkový den – zrada na lidi!
Parchanti… nevim jak jinak to nazvat!
Cestou na metro koupím za drobné noviny a začtený jdu do na perón. Zastaví mě tam dvě skautky, zda nepřispěji na boj proti rakovině. Vypočítaly si to… nemám drobné – dal jsem je za noviny. A ani nemám čas prohrabovat bankovky, protože jede vlak… strkám tedy první co mi přišla pod ruku do jejich kasičky a naskakuji do rozjíždějícího se metra. Křičí za mnou, ať si vemu takovou žlutooranžovou ohavnost. Brrrr…. ani ve snu! To si raději obléknout košili co měl Hejma při posledním Česko hledá superstar, než si připnout tu šílenost…
Jenže ouha – další skupinky považují ty věci za symbol, že vás již nemají otravovat. Takže pokud ji nemáte… před Carrefourem rojnice, naštěstí mám výcvik z doby mládí, kdy jsem utíkal revizorům, takže procházím.. oddechnu si, a… skočím přímo do rány dalším!
Takhle by to nešlo! Rozdávejte prosím něco hezčího, nebo na zplacení toho kontokorentu vážně nikdy nenašetřím!
17. 5. 2004