Žena je jako …
Před jistou dobou jsem tu psal, že žena je jako překlad poezie. Omyl. Žena je jako ještěrka. Smýkne sebou a je pryč. Či lépe řečeno – je tam, kde chce být.
Včera jsem tu psal, jak jsem jako malý kluk musel sjet celou sjezdovku se zlomenou nohou. Dva komentáře mé milované sestřičky a – všichni si už nejspíš pamatujete jen to, že jsem nelyžoval ve 3 měsících ale v šesti letech.
Víte proč byly ženy po staletí zavřeny v kuchyních? Protože jsou setsakra nebezpečné. To jak dovedete ženská změnit cíl vaší pozornosti, tomu se nevyrovnají ani politici.
Docela dlouho jsem přemýšlel nad závěrem, ale stále se mi myšlenky stáči k jedinému slovu: “obdivuhodné”. A ženy přeci májí být obdivovány, ne? 😛
11. 7. 2003